Menu

Ubytovn

O kongregaci

P?ihlen



Mary Ward PDF Tisk Email

MARY WARD zakladatelka Congregatio Jesu

(23.1. 1585 vkraji Yorkshire v severn Anglii 30.1. 1645 vYorku vAnglii)

Narodila se jako prvorozen dcera pana Marmaduka Warda zGivendalu, pna na Mulwithu a Newby, a jeho manelky pan Urzuly rozen Wright. Starobyl rod Ward? m?l ve znaku zlat k? vmodrm poli. D?v?tko bylo pok?t?no p?i k?tu svatm jmnem Jana, p?i bi?movn zcty a lsky ke svat Pann? p?ijala a u si ponechala jmno Marie. Rodi?e Marie byli cnostn a ulechtilho charakteru, byli t?d? kchudm a mnoho trp?li pro svoji katolickou vru.

D?tstv a mld d?v?ete ila valb?tinsk dob? - poznamenalo pronsledovn katolk? vAnglii. Vnejist dob? Mary ila u sv babi?ky, u jinch p?buznch i u p?tel. Svm zp?sobem to byla p?prava na dal koly vivot?.

Vestncti letech zjistila, e manelstv sEdmundem Neville a dalmi npadnky nen jej povolanou cestou, a?koliv rodi?e i jej jezuitsk duchovn u?itel si p?edstavovali, e se vd a vsevern Anglii zalo dal silnou katolickou rodinu.

Rozhodla se sv?j ivot zcela zasv?tit Bohu, ctila, e B?h ji jemn? vol, aby pat?ila zcela jemu. VAnglii byly vechny kltery vt dob? zrueny. Vjedenadvaceti letech tedy opustila rodinu i vlast, aby vEvrop? vstoupila do nejp?sn?jho ?du. t?k z vlasti j mohl vyslouit trest smrti. VSt. Omer j ?ekl pater Georg Keynes, e je v?l Bo,aby vstoupila ke klariskm. Po t?ech letech ale ona ip?edstaven jasn? poznali, e B?h ji vol kjinmu zp?sobu ivota. Po dlouhm hledn avytrvalch modlitbch j B?h ukzal jinou cestu.

Nvrat do Anglie a setkn st?mi, kter p?edtm stakovou jistotou opustila, musel bt pro ni vtemn a nejist dob? velmi t?k. Vtto dob? Mary ?ekala, a se projev Bo v?le. Zrove? objevila, jak m?e svm enskm zp?sobem p?ivst mnoho lid khlub v?e. P?ipojila se kn ?ada mladch p?telky?.

Vletech 1609 1610 za?ala spolu se spole?nicemi t novou formou ?eholnho ivota,opustila svou vlast a v dnen Francii zaloila vSt. Omer komunitu zam??enou na apotolt. Inspirovala se ignacinskou spiritualitou. P?i modlitb? dostala odpov?? na otzku, jak sm?r dt nov spole?nosti. Jej kongregace nem?la t za kltern zd v klauzu?e, nbr m?la, pod vedenm a podle vzoru Tovarystva Jeova, bt voln, pod?zen p?mo papei, aslouit zasv?cenm ivotem druhm podle pot?eb sv doby. Clem tto nov ensk spole?nosti bylo slouit v?e, p?edevm vchovou dvek, ale tak pastora?n ?innost a pomoc vsociln a charitativn oblasti. Mary Ward cht?la pomhat enm, aby znovu zskaly svou d?stojnost. Vychovvala je ktomu, aby si uv?domovaly svou odpov?dnost ve spole?nosti i vcrkvi.


Nsledovnic p?ibvalo, na mnoha mstech vEvrop? (nejprve ve Flandrch) zakldala Mary denn i interntn koly zam??en p?edevm na vzd?lvn chudch i bohatch dvek. Ignacinsk rozliovn j pomohlo objevit dal zp?soby prce vhodn pro apotolt.

Podporu nalezla p?edevm u n?meckch lechtic?. Uznvali, e doba si d vzd?ln en. Avak tehdejm p?edstavm crkve o ?eholnm ivot? en pln Mary Ward neodpovdal. Narela na mnoho p?ekek a obt. Odpor v??i novotm, ktermi p?edb?hla svou dobu, vzr?stal uvnit? i vn? crkve. ?m vce nabralo p?soben Mary Ward na stle v?tm rozsahu, tm vce slilo i dobov nepochopen a odpor. Opakovan? putovala do ?ma a dala papee opotvrzen svho Institutu. Jej prosby vak z?staly za jejho ivota nevyslyeny. Jej dlo, p?estoe ji zapustilo vmnoha zemch Evropy ko?eny, bylo nakonec po dvaceti letech zakzno a zakladatelka, kter se stala ter?em pomluv, byla roku 1631 v?zn?na. P?itom j lo o jedin: splnit v?li Bo. Crkev v17. stolet neakceptovala tuto formu ?eholnho ivota. Jej domy a vzd?lvac st?ediska vcel Evrop? se musely uzav?t a Institut byl dekretem papee Urbana VIII. zruen.

Mary Ward vak ve sv velk d?v??e vBoha p?ijala toto utrpen, stejn? tak ichudobu anemoc. Pokorn? se podrobila crkvi a nezlomena si zachovala v?rnost a pevnou nad?ji, e B?h m pro vechno sv?j ?as. Zem?ela ve sv vlasti se jmnem JE͊ na rtech. Odevzdala mu beze zbytku vechno: svou ?est, svobodu a ivot, ato proto, aby vcrkvi mohlo vzniknout n?co novho.

Vid?la jsem, e pro mne nen dn jin pomoc a dn jin t?cha, ne se kN?mu t?sn? p?imknout; a to jsem ?inila, nebo? On byl zde, aby mn? pomhal. (Mary Ward)

Kongregace Mary Ward p?es veker protivenstv p?eila, nsledovnice pokra?ovaly vzapo?atm dle. Institut byl crkv pln? schvlen a roku 1877, Mary byla oficiln? uznna jeho zakladatelkou vroce 1909.

Nyn je kongregace roz?ena po celm sv?t? pod jmnem Congregatio Jesu (CJ) a Institut Blahoslaven Panny Marie (IBVM) a 4600 nsledovnic a spole?nic sdl charisma, je bylo Mary dno vcrkvi, j z?stala v?rn, i kdy ve sv dob? nebyla pochopena.

Ve dvactm stolet ji crkev nazvala jedine?nou enou (Pius XII.) a prorokyn nad?je (Jan Pavel II.). Kone?n? vroce 2009 byla Mary Ward crkv prohlena za CTIHODNOU (VENERABILIS), co je prvn krok na cest? ke svato?e?en.


t?st tohoto stavu poz?stv ve zvltn svobod? ode v nklonnosti kpozemskm v?cem spojen splnou pohotovost a schopnost ke vem dobrm skutk?m. (Mary Ward, dopis pteru Rogeru Lee SJ, 1615)