Tisk


Mil d?v?ata, mil mlad eny,

nae kongregace je otev?ena vm vem. M?ete roz?it nae ?ady a p?inet pomoc a sv?tlo vude tam, kde je to t?eba. Nae sil je nam?eno r?znmi sm?ry, jak si o tom m?ete p?e?st na naich strnkch voddlu ?innost.

Nae prce vychz zsil zakladatelky na kongregace, anglick katoli?ky alechti?ny Mary Ward. Co vlastn? cht?la tato state?n ena, to nm p?ibliuje S.M. Benedikta Linhartov, IBMV vknize Velepse? ivota Marie Wardov:

Marie usilovala o n?co zcela novho. .. Cht?la pracovat apotolsky nejen ve prosp?ch sv vlasti, tedy pro Anglii, ale taky pro ty, vjejich st?edu by ila. Jej d?m m?l bt nejen vchovnm institutem pro dvky, ale cht?la vn?m mt i denn kolu pro d?ti zm?sta, kam by d?v?ata dochzela zrodin. Toto dobrodin bylo hlavn a podstatnou ?st jej apotolsk ?innosti.

Clem tto nov ensk spole?nosti bylo slouit v?e, p?edevm vchovou dvek, ale tak pastora?n ?innost a pomoc vsociln a charitativn oblasti. Mary Ward cht?la pomhat enm, aby znovu zskaly svou d?stojnost. Vychovvala je ktomu, aby si uv?domovaly svou odpov?dnost ve spole?nosti i vcrkvi.

Co ?ek zjemkyni, kter uvauje o vstupu mezi sestry Congregatio Jesu?


1. Kandidatura

Kandidtcemus bt alespo? 18 let. Dal podmnkou je, e vkandidatu?e setrv nejmn? p?l roku po vystudovn koly.

2. Postult (1. zkuebn doba)

Postult je doba, po kterou uchaze?ka(jet? v civilnm atu)ije se sestramip?l roku a jeden rok v ?eholnm dom?, zvauje bedliv? svoje rozhodnut vstoupit do CJ a zskv prvn d?leit informace o zp?sobu ivota sester. Obdob kon? rozhodnutm stt se sestrou. Na konci postultupostulantka pod o ?eholn aty, tm d o vstup do novicitu.

3. Novicit (2. zkuebn doba)

Novicit za?n slavnost p?ijet ?eholnho atu, tzv. obl?ky, tj. symbolickm oble?enm Kristova smlen. Novicit trv dva roky, novicka se zabv studiem spirituality aza?le?uje se do struktury CJ.Novicka m poznvat a vyzkouet si zp?sob ivota CJ a formovat se jeho duchem. M si ujasnit svoje povoln do CJ. Kompetentn p?edstaven si maj utvo?it sudek o myslu a schopnosti novicky pro ivot v CJ.Novicit kon? sloenm prvnch slib?. Specifick pro sestry CJ je, e skldaj krom? t? zkladnch slib? (chudoby, ?istoty a poslunosti) jet? ?tvrt slib poslunosti Svatmu Otci ve vztahu k posln. Tm za?n juniort.

4. Juniort - prvn trinium

Juniorttrv t?i roky,kter se nazvaj"prvn trinium". Sestra zskv aktivn volebn prvo, tj. vol. Sestry v juniortu dl pokra?uj v teologickm a odbornmstudiu a jsou nasazen do apotolsk ?innosti podle vzd?ln.

5. Juniort druh trinium

Druh etapa juniortu za?n druhmi sliby na dal t?i roky, tzv. druh trinium. Juniort je proces integrace duchovnho a komunitnho ivota, apototu a vzd?lvn, aby se plnost duchovnho ivota stala pramenem apotoltu a aby byl apotolt podn?tem pro vzd?lvn a pro prohlouben duchovnho ivota.Juniort m?e bt prodlouen a na dev?t let, pokud sestra b?hem juniortu studovala a po skon?en studi si cht?la dle prohloubit duchovn ivot. Rok p?ed ukon?enm juniortu je tercit, co je intenzvn p?prava na v??n sliby. Druh trinium kon? sloenm v??nch slib? (slib? na ?as ivota).

6. ?lenka Congregatio Jesu

Po v??nch slibech je sestra ?lenkou CJ svolebnm prvem aktivnm (vol) a svolebnm prvem pasivnm (m?e bt zvolena). Definitivn? v?len?n sestry CJ odpovdaj ve slibech na povoln v Pnu a konkretizuj oddanost - suscipe:"Vechno, co jsme a mme, je pro ns Bom darem. Darujeme se zp?t a veme se na Krista s vrou, e on ns p?ijm do sluby. P?i jeho nsledovn doufme, e se mu staneme stle podobn?jmi. On ns stle hloub?ji vede do skute?nost Jeho smrti a zmrtvchvstn."