Menu

Ubytovn

O kongregaci

P?ihlen



PDF Tisk Email

Pojem kongregace v crkvi ozna?uje ?eholn institut zasv?cenho ivota, ve kterm se skldaj v??n sliby. Kongregace za?aly vznikat podle p?edpis? Tridentskho koncilu (zasedal sp?estvkami 1545 1563).

Nae kongregace nese nzev CONGREGATIO JESU

Congregatio znamen, e vtomto spole?enstv ns spojuje prv? Pn a e on je jeho st?edem.

B?hem uplynulch ?ty? stolet byla nae kongregace znm pod n?kolika r?znmi ozna?enmi:

Anglick panny, Institut Blahoslaven Panny Marie, Institutum Beatae Mariae Virginis, IBMV, Sestry Mary Ward.

Na zakladatelce Mary Ward se v17. stolet nepoda?ilo nazvat sv spole?enstv jmnem, kter j B?h dal poznat: Vezmi stejn jako Tovarystvo, tj. Tovarystvo Jeovo. A 2. vatiknsk koncil (1962 1965) umonil uskute?nit to, co bylo odep?eno zakladatelce: spole?enstv mohlo p?ijmout pro sv?j ivot Konstituce, formu ?eholnch pravidel sv. Ignce zLoyoly. Od roku 2004 spole?enstv p?evzalo do svho nzvu rovn? jmno JE͊. Crkev toto rozhodnut potvrdila a nae komunita zskala oficiln nzev Congregatio Jesu.

Poslnm naeho spole?enstv je:

Kadm zp?sobem, kter je pro eny mon, kv?t slv? Bo slouit crkvi p? ospsu du.

V?echch byl prvn d?m zaloen roku 1747 vPraze na Mal Stran?. Dnes se hlavn sdlo Congregatio Jesu v ?esk republicenachz vjinch ?echch ve t?kni u Strakonic. Mimo domova starch a nemocnch sester slou d?m i kubytovn d?t, mladch lid arodin, co odpovd vlastnmu charismatu institutu v?novat zvltn p?i dobru mldee. Sestry p?sob i vdalch mstech na republiky. V?nuj se pastoraci, katechezi, vchov?, vzd?lvn, sociln ?innosti a prci ve zdravotnictv.





Congregatio Jesu v?echch:

Zmek t?ke?

Zde se od roku 1921 (s p?estvkou vdob? komunistick vldy) nachzel provincialt a domov pro star a nemocn sestry. Dnes d?m slou dle starm a nemocnm sestrm a je v n?m umst?no ubytovac za?zen "Domov Panny Marie". Sou?asnou statutrn zstupkyn Congregatio Jesu v ?esk republiceje S. M. Terezie Vasilov.

Kostel sv. Josefa vPraze

Od roku 1996 spravuje CJ kostel sv. Josefa na Mal Stran?. Je zde duchovn centrum francouzsk katolick komunity, me svat ve francouztin? se slou v NED?LI v 11.00 hodin, stl adorace probh ve dnech POND?L a PTEK od 13.00 do 16.00 hodin, konaj se zde svatebn ob?ady s vlastnm kn?zem snoubenc?. V kostele se t konaj p?leitostn koncerty duchovn hudby.

P?i kostele sv. Josefa byla 1.5. 2011 otev?ena kancel? "LL - likvidace lepry - TBC" (dle LL). Primrn cl LL je pomhat p?i l?en infek?nch chorob (lepra, tuberkulza a malrie) ve t?etm sv?t?. LL byla z?zena praskm arcibiskupem jako crkevn prvnick osoba se samostatnou prvn subjektivitou ke dni 1. listopadu 2010. LL je pokra?ovatelem v?innosti, kterou po 19 let vykonvalo ob?ansk sdruen LL-Likvidace lepry o.s., je bylo zaloeno 4. b?ezna 1992 Ji?m Holm jako nevldn neziskov organizace. Likvidace lepry o.s. se stalo jedinm sdruenm, kter vzniklo v ?esk republice a kter aktivn? pomhalo malomocnm. Podrobnosti o ?innosti sdruen naleznete zde: www. likvidacelepry.cz .

Z historie kostela

Kostel sv. Josefa vybudovaly v letech 1686 - 1692 karmelitky, kter 1656 p?ivedla do Prahy ct. Marie Elekta (zem?ela 11. ledna 1663). O architektu nen mezi znalci jednoty. Pr??el kostela je barokn - nizozemskho typu - a je zdobeno sochami M. Jckela. Lo? kostela je lehce ovln s kopul nesenou dvancti sloupy s krsnmi hlavicemi. Hlavn olt?, olt?e sv. Terezie z Avily a sv. Tekly jsou z let 1695 - 1699 se sochami M. Jckela. Olt?e sv. Anny a sv. Jana Nepomuckho jsou od neznmho autora z roku 1735. Na hlavnm olt?i je obraz sv. Rodiny od Petra Brandla. Tent autor je tak p?vodcem obrazu sv. Terezie. Lavice jsou dlem ?dovho bratra z prvn poloviny 18. stolet. Kazatelna pochz z konce 18. stolet.

Lokln d?m vHornm Maxov?

Sestry CJ zde pracuj vDomov? hl. m?sta Prahy pro mentln? postien. Nezitn? a ob?tav? pe?uj sestry CJ t o nemocn a star spoluob?any v Hornm Maxov? a okol. K jejich prci pat? i p?e o kostel Boskho Srdce Pn? v Hornm Maxov?.

Lzn? Karlova Studnka

Tak v komplexu lzn Karlova Studnka pro pacienty sonemocn?nm dchacch cest p?sob od roku 2002 sestra CJ.