Menu

Ubytovn

O kongregaci

P?ihlen



PDF Tisk Email


Ignc zLoyoly (1491 1556)

rodnm jmnem igo Lpez de Loyola se narodil vsevernm pan?lsku (Baskicko) na hrad? sv rodiny. Proil bezstarostn mld (hry, arvtky, rva?ky, dobrodrustv se enami), a vn zran?n p?i vle?nm st?etu sFrancouzi ho p?im?lo ke zklidn?n. P?i uzdravovn ?etl o ivot? Krista a p?b?hy svatch. Vt dob? jet? snil o zskn p?zn? jist dmy, zrove? vak ji uvaoval o napodoben sv. Dominika a Frantika zAssisi. Zde obdrel prvn lekci vrozliovn: postupn? si toti uv?domil, e romantick p?edstavy ho uspokojuj jen vtu chvli, kdy o nich sn, zatmco vahy o napodobovn svatch mu p?sob pokoj a radost stle. Po zotaven ze zran?n se vydal do kltera Monserrat, sv?j me? odloil p?ed sochou Panny Marie a cel rok se vblzk jeskyni Manresa cvi?il vmodlitb? zam??en na ivot Krista. Zkuenosti si zapisoval a z tohoto zpisnku vznikla duchovn cvi?en, exercicie, kter maj slouit k o?ist? ducha. V??il, e m smysl pod?lit se o to, co sm zvlastn zkuenosti poznal. Cvi?en dotv?el podle svch dalch zkuenost. Zskal nov p?tele (kn?z Pierre Favre, Frantiek Xaversk, Diego Lainez), p?i studich vPa?i p?ijal ze zbon cty kmu?ednku a biskupu Ignci zAntiochie jmno Ignc. P?tel vPnu, jak Ignc nazval sv spole?nky, se nakonecdostali do ?ma, kde v?etn? Ignce p?ijali kn?sk sv?cen. Zpo?tku pomhali nejchudm, u?ili mlde, vysluhovali svtosti a dvali Duchovn cvi?en. Roku 1540 pape Pavel III. schvlil Tovarystvo Jeovo (jezuit), jeho duchovnm otcem a zakladatelem byl Ignc zLoyoly a kter se rychle rozr?stalo a roz?ilo se po celm tehdy znmm sv?t?. V roce 1609 byl Ignc zLoyoly blahoslaven a v roce 1622 svato?e?en.


Ignacinsk cesta

ns zve, abychom se vydali cestou, po kter kr?el Ignc zLoyoly. Otevr se nm vDuchovnch cvi?ench. Je to iv cesta, jejm st?edem je Kristus, jen se snmi setkv vnaem vednm ivot?. Na cest? rozliovn poznvme nae nejhlub touhy.


Exercicie, duchovn cvi?en (latinsky Exercitia spiritualia)


neboli rekolekce jsou formou duchovn formace. Jejich ?elem je dojt prost?ednictvm ztien (n?kdy ml?en b?hem celch exercici), kontemplace (meditace) a modliteb prohlouben duchovnho ivota jedince. Nejstar duchovn cvi?en jsou znma z dob mystiky 14.15. stolet, v dnen dob? jsou nejvce provozovna jezuity. Sv. Ignc zLoyoly, zakladatel jezuitskho ?du, zavedl tzv. velk (t?icetidenn) a mal exercicie (?asto tdenn). Kn?, ?eholnci a ?eholnice maj povinnost konat mal exercicie jednou za rok. Pro konn exercici byly z?izovny exerci?n domy. Dnes funguje nap?klad exerci?n d?m Stojanov na Velehrad?, nebo exerci?n domy na Svat Ho?e, v Koln?, v ?eskm T?n? nebo v Hostn?. Tak ve t?kni je mono konat exercicie. Vedouc exercici se ozna?uje jako exercittor, bv jm zpravidla kn?z.


Pastorace, pastora?n ?innost


"Pastora?n p? v irm slova smyslu rozumme takov jednn s ?lov?kem, ve kterm ho respektujeme v jeho jedine?nosti, p?istupujeme k n?mu z pozice v??cch k?es?an?, doprovzme ho v jeho obtch, nemoci, utrpen ?i umrn a pomhme mu k lidsky d?stojnmu zvldnut jeho ivotn situace v?etn? smrti, a to na jemu dostupn rovni vry s perspektivou jejho monho rozvoje.
Kdy pak mluvme o pastora?n p?i v mn? obvyklch situacch, mme tm na mysli situace, kter le za hranicemi zkladn b?n farn prce, tedy za hranicemi organizovn pravidelnch katechez, veden ke svtostem, utv?en bohoslueb a pobonost, duchovnho veden atd. Jde tedy o pastora?n p?soben n?kdy v meznch situacch, jindy v obtnch a zt?ovch situacch, kter se vyskytuj u k?es?an? i nek?es?an?, ale kter nejsou zcela b?n nebo p?li ?ast. Jde p?edevm o p?i o jedince, n?kdy malou skupinu (rodinu). Ten, kdo pomh, bv v?tinou jednotlivec, ijc v crkvi." P. ing. Ale Opatrn (podrobn?ji viz www.pastorace.cz )


Katecheze

"Katecheze je vchova d?t, mldee a dosp?lch ve v?e, kter v sob? zahrnuje obzvltn vuku k?es?anskho u?en, podvanou zpravidla plynulm a soustavnm zp?sobem, aby je tak uvedla do plnosti k?es?anskho ivota. Katecheze se ?len ve vztahu k n?kterm slokm pastora?nho posln crkve, ani by ji bylo mono za n? zam?nit. Jsou to sloky, kter maj katechetick rz, p?ipravuj katechezi anebo z n vyplvaj: prvn z nich je hlsn evangelia neboli mision?sk kzn s clem vzbudit vru, dle pak hledn d?vod? k v?e, zkuenosti k?es?anskho ivota, slaven svtost, za?len?n do crkevnho spole?enstv, apotolsk a mision?sk vydvn sv?dectv o v?e. Katecheze je t?sn? spojena s celm crkevnm ivotem. Zvis na n podstatn? nejen zem?pisn roz?en crkve a zvyovn po?tu v??cch, nbr t - mnohem vce - vnit?n r?st crkve, jej spoluprce s Bom plnem." (Katechismus katolick crkve, ?l. 5 - ?. 7)